Bajk.cz home
  HLEDEJ     
podrobné vyhledávání  
Klikni a popovídej si s přáteli!


  Zpět do článku Přidej vlastní názor


Král Biker, 01.04.2004 22:47:00
Super článek, možu ti říct, že jsem se dost bavil a jak jsi to popisoval, tak jsem měl uplně trat před očima.Letos bych jel nejraději znovu, ale to bych nemohl být z druhé strany republiky :o( No, ale nějak nechápu jak jsi mohl natočit 85 km, já jsem natočil 72 km a to jsem v propozicích četl nějakých 65 km, celkem blázinec, ale to už je jedno....(nějakých pár kilometrů, že? :o)
Odpověz na tento názor


Trochu velký drama Luděk, 06.04.2004 9:03:00
No článek je fakt moc pěkně napsanej, ale podle mě až moc velký drama. Myslím, že závod zdaleka není tak hroznej jak popisuješ. Záleží samozřejmě na tom jak moc jezdíš na kole. Je to sice závod amatérskej, ale to neznamená, že ho může jet úplně každej. Podle mě by měl člověk mít něco najeto (alespoň kolem 1000 km) a hlavně by měl umět jezdit v terénu. Mluvím z vlastní zkušenosti z loňskýho roku. Byl to můj první marathon (100 km). Moje příprava spočívala hlavně v čerpání informací od lidí který už Krále jely, a proto jsem neměl naivní představy o umístění do první stovky. Něříkám, že jsem nebyl unavenej, ale bylo to v mezích normy. Podle mě je to moc pěkná akce a jedinečná příležitost, jak si naprostej hobík může přičichnout k atmosféře opravdovýho závodu. Musí ale především vědět na co má a to si dle mýho názoru ty vůbec nevěděl.
Odpověz na tento názor


Re: Trochu velký drama Beeda, 06.04.2004 11:13:00
Myslim, ze to nepsal ani zavodnik, a jeto asi vymyslene. Treba ta Ulterga na MTB bude asi tezko. No nerikam, ze to nepobavi, ale na inetu to uz asi 3 roky. B.
Odpověz na tento názor


Re: Trochu velký drama Tomas Vitvar, 06.04.2004 12:00:00
No ja myslim, ze se staci podivat na datum, kdy sem byl clanek pridan a na rubriku a je vse jasne ;-)
Odpověz na tento názor


Re: Trochu velký drama Hobork, 06.04.2004 23:52:00
Nemyslim si, ze je to vymyslene. Naopak je to podle me skvele vtipne napsany clanek, ktery urcite dost nastini i nezasvecenym lidem, jak to nekdy byva, kdyz se clovek preceni. Preposlal jsem ho mnoho mym pratelum a vsechny naprosto dostal. Autor ma bezpochybne skvele nadani. A mimochodem si myslim, ze na dalsich rocnicich urcite nechybel :)
Odpověz na tento názor


No pain No gain ! Sviram rezavy utahowak, 07.04.2004 20:16:00
Odpověz na tento názor


Ti už tu bylo Ivan, 08.04.2004 13:22:00
Hm, pěkný, škoda že už něco takovýho bylo kdysi v Cykloservisu. Takže nic nového pod sluncem a zřejmě se autor nechal cykláčem inspirovat.
Odpověz na tento názor


:) JCQ, 12.04.2004 23:18:00
:))))
Odpověz na tento názor


klobouk dolů cowboy, 10.06.2004 19:04:00
Moc pěkně vystihuje atmosféru prvního životního závodu. Letos jsem shodou okolností jel taky svůj první a zrovna na Šumavě, takže se dokážu plně vcítit (některé prožitky jsem vnímal stejně). Protože jsem měl natrénováno, tak jsem dopadl líp, nicméně i pro mě to byla jízda peklem. Poprvé je zkrátka jen jednou a za článek bych autorovi udělil extra cenu. Je fajn, že bajkeři nejsou jen hltači kilometrů. c
Odpověz na tento názor


Very funny citanie Oldman, 17.11.2004 18:10:00
Uz davno som sa tak nahlas nezasmial pri citani. Je to vyborne.
Odpověz na tento názor


jo super Vepřík, 25.02.2005 4:23:00
Jeste nikdy jsem zadnej zavod takhle nejel,ale myslim si, ze to letos zkusim.Takze az uvidite vyzranyho pohodare s fotakem,kterej do kopcu tlaci,na kopci se kocha vyhledem do kraje a jeste stale foti,tak to jsem ja. Ahoj Jirka
Odpověz na tento názor


xixi Peťa, 29.05.2005 18:52:00
super práce:o))
Odpověz na tento názor


Proč (zřejmě) nepojedu příští ročník Krále Šumavy Petr F (Sunny), 31.05.2005 11:06:00
Proč (zřejmě) nepojedu příští ročník Krále Šumavy Letos poprvé ... Známý (říkejme mu třeba Viktor) sedí u počítače a náhle vykřikne: "Mám to tam!". Chvíli na něj koukám a protože k Viktorovi již několik let chovám úctu a obdiv, ptám se opatrně: "Prosím tě – co a kde?". Dostává se mi odpovědi: "Přihlášku na letošní ročník Krále Šumavy, trať 101 km – pojeď taky!". "Jedu", vyhrkl jsem bez rozmyslu a teprve potom začal přemýšlet, co mě asi čeká. Příprava ... Na kole, které se "narodilo" někdy před 10-mi lety a už tenkrát bylo celkem levné, nejspíš ne-má cenu jet – přesmykač je stále a prostředním tácu, přehazovačka občas přehazuje sama a nikdy ne tam, kam potřebuji, pevné vidle, brzdové páky z umělé hmoty, rám z trubiček vhodných na natahování sítí do oken proti hmyzu, značka "made in zeměkoule" ... Začínám tedy brouzdat po Internetu, navštěvuji pár obchodů se značkovými i neznačkovými koly a nakonec na doporučení Viktora kupuji TREKa 6500, z důvodu ceny bez diskových brzd. Na Krále Šumavy jsem se zaregistroval Internet, nakoupil další doplňky nutné a vhodné pro absolvování závodu, najezdil pár kilometrů a termín je tady! Ještě před odjezdem jsem lanařil další své známé, o kterých jsem si myslel, že jsou stejní blázni jako já a i přesto, že nevědí do čeho jdou, pojedou. Až na jednoho (říkejme mu třeba Pavel) odmítali se slovy: "to nezvládnu", "na to nemám", "neujel bych ani půlku", "počkám, až bude závod na 5 km", "ty fakt jedeš nejtěžší závod MTB v republice?", někteří jedinci se vymlouvali stylem "musím sekat na chalupě trávu". Na základě těchto výmluv i od lidí, o kterých si myslím, že se dají považovat za bikery a na zákla-dě článku "Jak sem jel Krále Šumavy" prezentovaném na různých stránkách Internetu (např. tady) začínám přehodnocovat své ambice z "umístění" na: 1) přežít 2) když se to povede, tak dojet 3) vrátit se domů O Pavlovi jsem věděl, že na kole jezdil, ovšem až do sobotního startu jsem netušil, že jezdil dopo-sud pouze na silničním kole a naposledy před čtyřmi lety – od té doby na kole neseděl, na horské kolo se poprvé v životě posadil hodinu před startem. Díky Pavlovi jsem při registraci změnil volbu tratě – pojedu 73 km. Registrace proběhla v pořádku, ubytování s teplou vodou ve sprchách, profesionálně provozované depo závodních strojů, 2 piva, dobrá večeře – lepší přípravu jsem si nemohl přát. Den závodu ... Ráno vstávám brzy, abych se šel podívat na start 101 km trati a povzbudit Viktora, který odmí-tl přehodnotit své ambice a na základě zkušeností z předchozích ročníků si tvrdošíjně stál za názorem jet "dlouhou". Samozřejmě jsem ho ve změti barevných přileb, dresů a kol na startu neviděl. Nu což – já s Pavlem vyjíždíme za 2 hodiny a taky nás každý přehlídne. Startovní výstřel, dav na "dlouhou" se dává do pohybu a během asi 2 minut je Klatovské ná-městí prázdné. Hodiny letí, proto pospíchám do depa vyzvednout kolo, nalít litr do flašky, další 3 litry do bato-hu, poslední kontrola náhradních dílů, vercajku a zásob a hurá na start "krátké" trati. Na náměstí do prostoru startu dorážíme společně s Pavlem kolem 9-té hodiny, start je v 9:30. Lidí mraky, na startovní čáru nedohlídnu, v davu někteří jedinci dokuřují poslední cigarety před startem (zatím jsem netušil, že kouřit budou i v průběhu závodu), další jedinci se loučí se svými drahými polo-vičkami, slunce pere už od rána a už zaznívá startovní výstřel. Asi za 5 minut se volným krokem dáváme do pohybu (na kole se zatím jet nedá), Pavel srší humorem, domlouváme taktiku na způsob a rychlost společné jízdy. Stále vedu kolo (přede mnou je stále obrovský špunt), Pavel v závěsu taky pěšky, podchází-me společně startovní oblouk a po 15-ti minutách od startovního výstřelu konečně usedám na kolo. Ohlídnu se, Pavlova bílá helma je v množství barevných nepřehlédnutelná a opírám se do pedálů. Zatím zlehka, abych nepřehnal začátek. Cca po kilometru se znova ohlídnu ... bílá helma nejede. Se-sedám tedy z kola a čekám na Pavla. Mezitím se kolem mne žene chvost startovního pole – říkám si: "cha cha, uvidíme po pár kilometrech, co ve vás po tak ostrém startu ještě bude". Konečně se objevu-je bílá helma Pavla, ale to už jsme totálně poslední. Za námi jedou už jen pořadatelé na motorkách. Dvakrát šlápnu a když se mi z uší začíná ztrácet zvuk motorek, ohlídnu se a zase čekám na bílou helmu. Tímto stylem absolvujeme prvních 13 km, podle tachometru jsme na trati už bez 15-ti minut 2 hodiny. Tady psychicky nevydržím a domlouvám se s Pavlem, že dojedu na první občestvovačku (17 km) a tam na něj počkám ... ať moje nohy zaregistrují alespoň náznak závodu. Na občerstvovačku dojíždím odpočatý, nezpocený, personál ovšem pomalu začíná balit zásoby. "Ještě máte za mnou závodníka – nebalte to všechno!" vyzývám obsluhu. Z dálky se nese zvuk pořadatelských motorek, tentokrát se blíží celkem rychle. "Kde je bílá helma", ptám se pořadatelů a dozvídám se, že na patnác-tém kilometru to Pavel vzdal, sjel z trati na silnici a je na cestě zpět do Klatov. V tomto okamžiku jsem tedy definitivně poslední a před sebou cca 60 km (údajně) náročné trati (začátek byl v pohodě). Nechávám si dolít asi čtvrt litru pití (víc jsem toho zatím nevypil a nevypotil), seberu poslední zbytky banánů, které ještě zůstaly v krabici na dně a vyrážím pokořit zbytek trati. Během pár kilometrů dojíždím chvost (když nepočítám padlé a defekty), jsem zatím stále v pohodě. První pořádný kopec vyjíždím na těžký převod, jedu přes kořeny na úplném kraji cesty abych se dokázal protáhnout kolem tlačících pěšáků, první (údajně) těžký sjezd letím jak utržený vagón po nádraží, abych nahnal lepší průměr. Hubu mám plnou hmyzu, jak stále na někoho musím řvát "levo", "pravo", přeskakuju defekt, který borec (opravuji – blbec) spravuje uprostřed cesty, v cca 50-ti kilomet-rové rychlosti míjím krvavou stoku vedoucí přes celou cestu (doktor už zasahuje) a dál šlapu jako blázen. Pak už to jen rutina – na další občerstvovačce nezastavuju, v plné rychlosti beru jen banány, pití mám dost. Stále čekám na nebezpečné úseky i přesto, že jich už pár bylo pořadateli avízovaných. Teplota se stále pohybuje kolem třicítky (na tachometru mám teploměr), sjezdy jezdím bez držení, abych neztrácel čas na jídlo a pití, na stoupáních získávám další trofeje v podobě tlačících mas. S ubývajícími kilometry do cíle postupně přehodnocuji své ambice z: 1) přežít 2) když se to povede, tak dojet 3) vrátit se domů na: 1) dojet čelo 2) předjet čelo 3) posbírat všechny ceny pro vítěze Jedinou "slabou" chvilku mám před prvním brodem – tak hluboko mám ponořit svoje kolo? Co to-mu řeknou boty – nezničím je tím, že je celé namočím? Brod jsem na kole ještě nikdy nejel. Dav při-hlížejících v čele s bubnujícím vodníkem je však neúprosný a svými výkřiky mě ženou do vody. Ko-nečně tedy vyzkouším přesmykač a přehazovačku, zašaltruju lehčí převod, "hups" do vody, "hups" z vody, zašaltruju zpátky a švihám pryč. U druhého brodu nepřemýšlím o ničem – boty nevyschly, sprš-ka vody od kola je v tom vedru příjemná. Za brodem je ovšem krpál, navíc po kolena bahna a tak ko-nečně sesedám z kola a tlačím. Tady bych měl pro pořadatele příštího ročníku prosbu – nešlo by to obrátit? Nejdřív bahno a pak hluboký brod, abych si ty boty a kolo rovnou umyl? Na konci bahna opět nasedám, chvíli mi trvá, než vytřískám bahno z eSPéDéček a už ukazuju záda dalším "turistům". Dál je to zase jenom rutina – z kopce, do kopce, občasný pohled na tachometr mi dává jistotu, že časomíru, která končí v 18 hodin stíhám v pohodě i přesto, že první kilometry (ještě s Pavlem) tomu zdaleka nenasvědčovaly. Cíl se blíží neskutečně rychle a já konečně teď dostávám chuť závodit. Poslední kopeček na Klatovskou Hůrku makám opět na nejtěžší převod, předjíždím další ležící, tlačící, hekající a kulhající "borce", v plné rychlosti najíždím na dřevěný sjezd na stadion a už mi pípá čip při projetí "rohožkou". Čelo jsem bohužel nezastihl na trati, už si dávají guláš, pivo, myjí kola, vítězové se už letadlem prohánějí nad tratí. Nebýt ovšem těch nešťastných úvodních kilometrů s Pavlem v bílé helmě ... Kolo bez defektu, já taky, nohy v pohodě, jen se trochu zdráhám si kamkoliv sednout, protože na prdeli nemám z mé malé tréninkové přípravy mozol, který by tlumil bolest při kontaktu se sedlem. Pavel už dojel taky, přináší mi svůj guláš (je vegetarián), já mu na oplátku dávám svou poukázku na pivo (ještě budu "kroutit" volantem), odcházíme na mytí kol, zkouším volat Viktora. Ten se mi zpát-ky ozývá mobilem až navečer – trať 101 km dojel, chuť na ceny vítězů si musel nechat zajít, ale spo-kojenost z jeho hlasu je zřejmá. Na závěr čekáme s Pavlem na vyhlášení výsledků. Počet diskvalifikovaných přede mnou nebyl však tak velký, abych se na stupně vítězů dostal. Následuje losování cen podle startovních čísel – první (zase to nejsem já) bere značkové kolo, druhý méně značkové kolo (ale taky dobré) ... najednou moderátor vyvolává startovní číslo mého ka-maráda a za chvíli Pavel přichází od cen s úplně novou helmou BELL v hodnotě kolem 2000,- Kč. Takovou nemám ani já! Jemu na to stačilo ujet cca 15 km po značené trati, vrátit se do Klatov po silni-ci, nezhuntovat se, neriskovat rozbití huby, kola apod. Celou cestu domů autem mě provokuje tím, že novou helmu má nasazenou na hlavě a nesundá jí ani při zastávce na čerpací stanici, kdy si musím zastavit kvůli "kofejnovému" absťáku. Závěr ... Proč (zřejmě) nepojedu příští ročník Krále Šumavy 1) Počáteční dohoda s Pavlem, že pojedeme spolu, se mi nevyplatila v tom smyslu, že jsem ztratil možnost umístit se na stupních vítězů. 2) Hnát se raketovým tempem zbylých 60 km od místa, kdy jsme se s Pavlem rozloučili, resp. od první občerstvovačky a nemít alespoň novou helmu, mě taky nenechává klidným. 3) Kde je bolest, kterou avizuje "neznámý" autor v článku "Jak sem jel Krále Šumavy"? 4) Proč jsem utrácel tolik peněz za nové kolo, když se to klidně nechá ujet na tom 10-ti le-tém, které popisuji v úvodu? 5) Po dojetí mi tachometr jako maximální rychlost ukazuje číslo 99,9 km/hod – kdo z borců na stupních vítězů se může pochlubit alespoň podobným údajem? Bohužel to už nikomu nedokážu, protože před další trasou v neděli (den po závodu) jsem tachometr vymazal. 6) Příští ročník se bez ohledu na kamarády hlásím na dlouhou trať a nebo takovýto "amatér-ský" závod radši vypustím úplně. Petr F (Sunny) 30-05-2005
Odpověz na tento názor


ozaj majster libusa, 26.01.2006 16:47:00
slova ten co to pisal, klobuk dole, je to ohromne vtipne a vyborne napisane...... nezistoval niekto nahodou autora? dost by ma zaujimalo kto to pisal..... pravdepodobne nejaky novinar
Odpověz na tento názor


chtěl jsem letos ject... Radek Škubal, 21.02.2007 20:02:00
Výborný čtení, letos jsem chtěl prvně vyrazit na Krále a přemlouval jsem i svojí ženu: "pojeď, to nemůže bejt smrt jak pořád slyšíme, uděláme si hezký výlet". Teď už vím: žena nepojede! A s mým odhodláním je to taky nahnutý. Čau a prosím, nepiš o Jizerské 50, zatím se tam letos chystám...
Odpověz na tento názor


BAJK NEWS
   Zprávy a novinky
   Ze sportu
   Recenze a testy
   Rady a nápady
   Cestopisy
   Zábava
   Volná tvorba
   Trasy
   PR články
DOPORUČUJEME
   Bajkárna
   Bazar
   Blog
   Fotogalerie
   Download
   Závody
   Prodejci
   Odkazy
   Slovník
BAJK OSOBNĚ
   Kontakt
   Redakční team
   Reklama na Bajku
   Nabízíme práci
BAJK e-mailem
 
zapište svůj e-mail a nechte si zasílat pravidelně čerstvé zprávy z Bajk.cz
IKONKA PRO VÁS
SPŘÁTELENÉ WEBY
Bazar a inzerce - KupNet.cz
Jízdní kola, cyklistický obchod
Vyhlídkové lety balonem na Karlštejnsku
Jízdní kola Scott, cyklo e-shop
Aktuální recenze
Reelight SL100 Flash
S nástupem zimy a krátícími se dny jsem přemýšlel nad lepším osvětlením svého kola. Dilema nabíjení akumulátoru, anebo výměny baterií, jsem nakonec vyřešil úplně jinak, indukčními blikačkami Reelight SL100 Flash.
  všechny recenze


Stáhněte si z Bajku
Prazské schody 2005
Krátké video z Prasžských schodů. Náskok Hermidy před pronásledovateli....

(Pro přehrání potřebujete nainstalovaný   ostatní download

BAZAR aktuálně
16.08.2019 - poptávka
09.08.2019 - poptávka
09.08.2019 - poptávka
27.07.2019 - nabídka
VjpBETDxICMGbEoe
27.07.2019 - nabídka
dvUWrmJgVdZXhi
27.07.2019 - nabídka
HIsKIpsuLMCJ
27.07.2019 - nabídka
vLeCwhGpCtdcEvij
26.07.2019 - poptávka
22.07.2019 - poptávka
15.07.2019 - poptávka
   Copyright 2019 - Bajk.cz, design and programming by FRKAL