Bajk.cz
Hurá do posilovny ! - 2.díl - strečink 01.11.2003, Fořt Svatopluk, Rady a nápady

Druhý díl z třídílného seriálu o zimní přípravě, posilování a tréninku ...

Strečing označuje proces, při kterém dochází k prodlužování vazivové tkáně, svalů a dalších tkání. Je nedílnou součástí komplexní přípravy sportovce. V závislosti na způsobu protahování se cvičení pohyblivosti a strečinku dělí na:

Statická pohyblivost
Dynamická pohyblivost
Funkční pohyblivost
Aktivní pohyblivost


Výzkumné práce prokázaly, že pohyblivost neexistuje jako obecná vlastnost, ale že je charakteristická pro jednotlivé klouby a jejich pohyb (viz.literatura Merni a spol., 1981), tzn. že rozsah pohybu je specifickou vlastností každého kloubu v těle. Pohyblivost můžeme zlepšovat v každém věku a je pro naše tělo přínosem.

Přínos strečinku

Při pravidelném strečinku dochází k prodlužování vazivových tkání a svalů, a tím zvýšení pohyblivosti, a samozřejmě naopak. Optimalizuje proces, při kterém se sportovec učí, nacvičuje a provádí mnoho různých pohybových dovedností. Může přispět k duševní a tělesné relaxaci, prohloubit pohybové vnímání, snížit pravděpodobnost onemocnění páteře, svalovou bolestivost, svalové napětí, a v neposlední řadě zmírnit závažnost bolestivé menstruace u sportovkyň. Snižuje nebezpečí poranění a úrazu. Je však přínosem jen tehdy, pokud se stane součástí vašeho tréninkového programu vícekrát denně každý den, je prováděn pomalu, pozvolna a správně, čímž předcházíte možnému poranění přímo při strečinku.



K čemu při strečinku dochází

Při prudkém natažení svalu dochází k vyvolání napínacího reflexu a sval, který je natahován, se začne zkracovat. Trénink však umožňuje posunutí kritického bodu pro spuštění napínacího reflexu na vyšší úroveň. Svaly tak mohou při strečinkovém cviku více relaxovat. Dále dochází ke zvýšenému počtu sarkomer (svalová vlákna jsou složená z tzv. myofibril, které se sestávají z tzv. sarkomer). Stejně tak ke změně délky vaziva obalujícího svaly, přizpůsobení šlach, vazů a fascií.

Výzkumné práce prokázaly, že pohyblivost neexistuje jako obecná vlastnost, ale že je charakteristická pro jednotlivé klouby a jejich pohyb (viz.literatura Merni a spol., 1981), tzn. že rozsah pohybu je specifickou vlastností každého kloubu v těle. Pohyblivost můžeme zlepšovat v každém věku a je pro naše tělo přínosem.



Přínos strečinku

Při pravidelném strečinku dochází k prodlužování vazivových tkání a svalů, a tím zvýšení pohyblivosti, a samozřejmě naopak. Optimalizuje proces, při kterém se sportovec učí, nacvičuje a provádí mnoho různých pohybových dovedností. Může přispět k duševní a tělesné relaxaci, prohloubit pohybové vnímání, snížit pravděpodobnost onemocnění páteře, svalovou bolestivost, svalové napětí, a v neposlední řadě zmírnit závažnost bolestivé menstruace u sportovkyň. Snižuje nebezpečí poranění a úrazu. Je však přínosem jen tehdy, pokud se stane součástí vašeho tréninkového programu vícekrát denně každý den, je prováděn pomalu, pozvolna a správně, čímž předcházíte možnému poranění přímo při strečinku.



K čemu při strečinku dochází

Při prudkém natažení svalu dochází k vyvolání napínacího reflexu a sval, který je natahován, se začne zkracovat. Trénink však umožňuje posunutí kritického bodu pro spuštění napínacího reflexu na vyšší úroveň. Svaly tak mohou při strečinkovém cviku více relaxovat. Dále dochází ke zvýšenému počtu sarkomer (svalová vlákna jsou složená z tzv. myofibril, které se sestávají z tzv. sarkomer). Stejně tak ke změně délky vaziva obalujícího svaly, přizpůsobení šlach, vazů a fascií.



Technika strečinku

Jde o proces protahování. Strečinkové cviky mohou být prováděny mnoha různými způsoby v závislosti na cílech, schopnostech a stavu trénovanosti sportovce. Známe 4 základní techniky:

1. Statický strečink

Jde o protažení svalu do krajní polohy a její držení. Jde o nejbezpečnější techniku, prověřenou po staletí praktikováním hathajógy.


Výhody:
metoda je jednoduchá z hlediska učení i provádění
není náročná na velké vynaložení energie
poskytuje dostatek času k posunutí hranice napínacího reflexu
dovoluje dočasnou změnu délky svalů


Nevýhody:
nedostatečná specifičnost
nerozvíjí koordinaci


2. Dynamický strečink

Zahrnuje skoky, odrazy, nekoordinované a rytmické pohyby. Hnací silou pohybu těla nebo končetiny zde je jejich pohybová energie. Patří mezi nejdiskutovanější techniku, protože je spojována s nejvyšším výskytem poranění a bolestivosti svalů. Další nevýhodou je, že neposkytuje dostatek času k přizpůsobení na strečinkovou polohu a spouští napínací reflex, což vede ke zvýšení svalového napětí a ztěžuje protahování vazivových tkání. Naopak výzkumy prokázaly, že vede k rozvoji optimální pohyblivosti.

3. Pasivní strečink

Je technika s využitím vnější síly. Většinou se používá v období rehabilitace a nebo pokud pružnost svalů a vazivových tkání omezuje pohyblivost.


Výhody:
využívá se, pokud je agonista (vykonavatel pohybu) příliš slabý k provedení protažení
využívá se, pokud nemůžeme uvolnit ztuhlé svaly
využívá se, pokud nám omezuje elasticita svalů celkovou pohyblivost
umožňuje strečink přesahující aktivní rozsah pohybu sportovce
je rezervou pro zvýšení aktivní pohyblivosti kloubů


Nevýhody:
riziko rozvoje bolesti a poranění, pokud osoba aplikující vnější sílu to přežene
možnost spuštění napínacího reflexu
pravděpodobnost vzniku poranění při větších rozdílech mezi rozsahem aktivní a pasivní pohyblivosti


4. Aktivní strečink

Provádí se zapojením svalů bez dopomoci. Můžeme ho rozdělit na volný aktivní, kdy svaly při odporu nejsou omezovány vnějším odporem (např.: pomalé přednožení) a proti odporu, kdy cvičenec používá volní svalové kontrakce k pohybu proti odporu (odpor závaží, ruky). V poslední době je novým trendem tzv. aktivní strečink s dopomocí, kdy po dosažení hranice vlastní pohyblivosti pokračujeme za pomoci další osoby nebo pomůcek (ručník). Můžeme tak jít až za hranice vlastní aktivní hybnosti, a také posílit slabé agonisty.

Výhody:
dáváme mu přednost tehdy, pokud nás omezuje pohyblivost, slabost svalů vykonávajících pohyb
další výhodou je, že vede k rozvoji aktivní (dynamické) pohyblivosti a ta více ovlivňuje sportovní výkon než pasivní
nevyžaduje přítomnost druhé osoby při použití pomůcek (ručník apod.)


Nevýhody:
možnost spuštění napínacího reflexu


Poranění při strečinku

Pří nepřiměřeném protahování se zvyšuje pravděpodobnost vzniku bolesti svalů a poranění. Pokud se tak stane, je doporučován fyzický klid, ledovat, případně vyhledaní lékařské pomoci.



Metodika strečinku

Co se týče doporučení četnosti, trvání, načasování a intenzity tréninku pohyblivosti, se neustále diskutuje. Nejideálnější je přizpůsobení tréninku potřebám sportovce.



Obecně:
Podle Altera se doporučuje 2-3 opakování každého cviku s výdrží v protažení po dobu 10 vteřin nebo jedno opakování každého cviku s 20-30 vteřinovou výdrží.
Není i problém postupné zvýšení počtu opakování.
Nevrcholoví sportovci by měli provádět strečink min. 1x denně, 3-5x týdně. U vrcholových 2-3 strečinkové bloky denně, každý den. Pokud máte vyšší cíle je dobré rozvíjet pasivní i aktivní pohyblivost.
Strečink je dobré provádět tak dlouho, až se dostaví pocit vysokého napětí, ale ne do bolesti!
Řiďte se svými pocity.
Chvění a vibrace ve svalech, bolest, pokles rozsahu pohybu znamená, že strečink byl příliš intenzivní.
Pro lepší účinnost a bezpečnost strečinku se doporučuje jeho zařazení hned po tréninku. Důvodem je vysoká teplota tkání v této fázi.
Pozor na nadměrnou pohyblivost kloubů (hypermobilita)


Neprovádějte strečink:
když je příslušný pohyb blokován kostí
při podezření na akutní zánět či infekci v kloubu nebo jeho okolí
při osteoporóze
po nedávno prodělané fraktuře kosti
při ostré, akutní bolesti v kloubu, nebo při protažení svalu
při namožení svalů
při nestabilitě a vymknutí kloubu
trpíte-li určitými kožními a cévními nemocemi
při ztrátě funkce nebo snížení rozsahu pohybu (v těchto otázkách je dobré se poradit s lékařem specialistou)


Příklad cvičební sestavy pro cyklistiku

Na závěr vám předkládám příklad základní cvičební sestavy pro cyklistiku, kterou je možné doplnit o další cviky, či upravit dle vlastních potřeb. U každého cviku je popis jeho provedení, případné doplňující informace a možná nebezpečí.



Část těla:
svaly nártů a kotníků
lýtka a bérce
hamstringy (zadní strana stehen)
adduktory (vnitřní strana stehen)
přední strana stehen
ohybače kyčlí a hýžďové svaly
spodní část trupu
horní část zad
krk a šíje
prsní svaly
svaly vnější strany ramen
vnější rotátory ramen
natahovače zápěstí


Použitá Literatura a ilustrace:
Michael J. Alter 1999, Strečink 311 protahovacích cviků pro 41 sportů, Grada Publishing s.r.o.



Copyright 2024 Bajk.cz, www.bajk.cz