Komu již nestačí jedna či dvě láhve na kole, jistě se dřív nebo později rozhodne pro nákup „camelbacka“. Na trhu je velmi mnoho druhů, značek, levných, drahých, méně či více zdařilých.
V lednu 2002 jsem se rozhodl, že si takový batůžek koupím. V prodejně mého oblíbeného prodejce byl v tu dobu velký výběr, ale mně na první pohled zaujal batoh Zefal Dakar.
Jde o tzv. cyklonudli. Je ušit z velmi pevného materiálu (cordura) a veškeré švy jsou dvojité. Zipy jsou masivní, hliníkové. Rezervoár na vodu je o obsahu 1,5 l, hadička se vede ramenním popruhem na pravé straně, kde je jištěna několika vodítky. Ramenní popruhy jsou elastické, takže se krásně přizpůsobují momentální poloze jezdcova těla. Pravý ramenní popruh je možno rozepnout, což zlehčuje jeho sundávání a navlékání. Nechybí ani bederní pás, který je vybaven dvěmi kapsami na zip, třeba na klíče a peníze. Na zadní straně batohu je větší kapsa na zip, kam se vejde základní nářadí i s mobilem. Dál je Dakar vybaven síťovanou kasou, kde vozím balíček papírových kapesníčků, nějakou tu „traťovku“ a blikačku. Další výbavou je gumicuk, kam se pohodlně vejde helma, či bunda. Na tomto batůžku nechybí ani poutko na blikačku a jedno pružné na pumpičku. V hlavním prostoru pro vodní rezervoár je kapsa, kam se pytel s vodou vsune a do zbytku prostoru se vejde složená duše a pláštěnka. Nechybí ani velké „ucho“ pro přenos či pověšení třeba na řidítka. Ve spodní straně batůžku je šikovně uložena pláštěnka, kterou lze schovat celou plochu batohu v nepříznivém počasí.
Já jsem s tímto batůžkem spokojený a již jsem si na něj natolik zvykl, že si jízdu bez něj nedovedu představit. Na zádech se nepohybuje ani při razantní jízdě v terénu. Díky elastickým ramenním popruhům jej při jízdě skoro nevnímám. Popruhy se nezařezávají do ramen, což hodnotím velice kladně.
Co se pocení týče. Jsem člověk, který se zpotí i při obouvání bot. Necítím velký rozdíl v pocení mezi batůžkem a zády, proti dobám, kdy jsem jezdil bez batohu. Pokud je chladněji a rozhodnu se někde posedět, tak si prostě Dakara nechám na zádech, abych neprochladl. V teplejších podmínkách jej sundám, díky materiálům jako je Moira není problém.
Čištění rezervoáru: Tuto operaci provádím po každé vyjížďce a to tak, že jej pouze vypláchnu teplou vodou a to třeba dvakrát. Jednou za měsíc jej naplním slabým roztokem SAVA (to na desinfekci vody v bazénech a studních), nechám cca 30 minut působit, vypláchnu a vysuším. Sušení vaku je obtížnější, ale já jsem to vyřešil tak, že jsem si k tomuto účelu zakoupil štětku na láhve, kterou strčím do vaku napříč a tím jsou stěny vaku od sebe.
Co mě překvapilo v teplých dnech je, že nápoj ve vaku si drží docela dlouho svou teplotu. Rychle se ohřeje akorát v hadičce, která je mimo batoh. V chladném období zase naopak.
Co mě na tomto batůžku docela zlobí, je náustek. Když je vak plný, tak z něj nápoj odkapává, což jsem vyřešil tak, že jsem hadičku ohnul směrem nahoru a vždy ji zajistím „očkem“ z kloboukové gumy. Tím mám i lepší polohu hadičky a náustku při pití. A navíc se ani tolik nepohybuje.
Zefal Dakar se prodává v hnědo-šedé nebo černo-šedé variaci.
Myslím si, že tento batoh je za cenu 1350,- velmi kvalitní, pro mnohé cenově dostupný, vzhledově zdařilý, ale to nejhlavnější je, že za rozumný peníz odvádí skvělé služby.
V lednu 2002 jsem se rozhodl, že si takový batůžek koupím. V prodejně mého oblíbeného prodejce byl v tu dobu velký výběr, ale mně na první pohled zaujal batoh Zefal Dakar. 
