Bajk.cz
Kravské mléko - ano či ne? 17.02.2004, Fořt Svatopluk, Rady a nápady

"Já ráno dám si rád, pár sklenic mléka,........." vzpomínáte:-)? "Ó, já bych mléko pil a pak si žil....."No jasně, to přeci zpíval Kája Gott ódu na kravský mok partě horníků ve filmu "Parta Hic". Jó, kde jsou ty časy..... Od té doby se hodně změnilo, a to včetně názorů na tuto tolik milovanou, a zároveň zatracovanou bílou tekutinu. Po živé diskusi na toto téma v článku "Palivo pro výkon, aneb co jíst před, při a po", jsme se rozhodli se mu věnovat trochu podrobněji a přiblížit vám výsledky posledních výzkumů a objevů.


Pro lepší pochopení fungování těla, je tu něco málo o zpracování potravy, jež bude a je vodítkem pro lepší pochopení, nejen tohoto problému, ale i dalších témat s jídlem souvisejících.


TRÁVENÍ:


Cokoliv pozřete, musí být rozloženo na jednotlivé živiny, které se následně štěpí na menší a jednodušší částice, jež se poté vstřebávají stěnou tenkého střeva, aby se nakonec dostaly do krevního oběhu. Nelze ovšem říct, že vše co zdlábneme je zcela stráveno. To co se nepovede rozložit je z organismu vylučováno. Pojďme se na to raději podívat trochu detailně.


Etapy zpracování potravy:
Celý proces začíná zpracováním potravy v ústech. Dochází tady k rozžvýkání potravy a za pomoci enzymu - amylázy, obsaženého ve slinách, začíná štěpení škrobů /sacharidů/ na jednoduché cukry. "Nehltej a pořádně žvýkej!" To jsou slova, která slyšíme od narození od maminek, babiček a ... no prostě od všech. Zní to jako fráze, ale něco na ní je. Při nedostatečném rozmělnění potravy v ústech je následně přetěžován žaludek trávením velkými kusy. Tak jdeme dál. Potrava se poté dostává přes hltan do jícnu a dále do žaludku. V jícnu začíná složitý proces nazývaný peristaltika. Princip spočívá v postupném stahování kruhového svalstva jícnu, které prožene potravu skrz celý trávící systém. Aby se zabránilo zpětnému posunu potravy existují na důležitých místech chlopně. Žaludek se nachází za dolními žebry, ne pod pupkem. Jde o svalový vak, který pojme 1-2l obsahu. Žaludeční prostředí je díky kyselině solné (HCl) značně "kyselé". Jeho hodnota pH se pohybuje v rozmezí 1-1,5. V žaludku se nahromadí rozmělněná strava, která je promíchána s žaludeční šťávou. Ta obsahuje především kyselinu solnou, enzymy pepsin, chymozin a lipázu.


Pepsin, nebo spíše "pepsiny" (mluví se dokonce o třech typech) štěpí maso a jiné bílkoviny na jednodušší, ve vodě rozpustné sloučeniny. Působí jen v kyselém prostředí.
Renin /chymozin/ sráží mléko. Tato sraženina je poté trávena pepsinem. Jediným problémem je to, že dospělým chymozin chybí. Mléko je potom sráženo pepsinem. Jelikož má však mléko zásaditou "alkalickou" povahu, dochází ke zvyšování pH žaludku, a tím paradoxně ke snižování funkce pepsinu. Zpracování bílkovin je potom nekvalitní. To vysvětluje problémy s konzumací mléka.
Lipáza sehrává v žaludku zanedbatelnou funkci.


Běžná potrava zůstává v žaludku zhruba 3-5 hodin. Poté je zaživatina přesunuta do tenkého střeva. To je dlouhé přibližně 280cm a tvoří jej několik částí. První z nich je dvanáctník /duodenum/, následuje lačník /jejunum/ a výčet uzavírá kyčelník /ileum/. Proces trávení v tenkém střevě je velmi složitě regulován. Zjednodušeně můžeme říci, že potrava /zaživatina/ je rozložena na zažívatelné části a poté vstřebána. Na rozdíl od žaludku je prostředí tenkého střeva zásadité. To je důležité pro trávení a vstřebávání. Konečné zpracování potravy probíhá za účasti šťáv slinivky břišní, žluči a střevních šťáv. Šťáva slinivky břišní je nejdůležitější trávící šťávou, neboť obsahuje enzymy štěpící všechny živiny.


Parta hic.jpg(25 kb)


Trypsin pokračuje v trávení bílkovin na peptidy. Amylázy štěpí škroby na jednoduché cukry. Lipázy rozkládají tuky. Nesmíme zapomenout na žluč. Ta přitéká žlučovodem do dvanáctníku a je nezbytná pro správné zpracování tuků. Konečné zpracování probíhá za asistence střevních šťáv, které obsahují podobné enzymy jako šťávy slinivky břišní. Např. sacharázu (štěpí řepný cukr), maltázu (štěpí sladový cukr), laktázu (štěpí mléčný cukr) apod.. Krom toho ještě enzymy pro konečné trávení bílkovin (např. enteropeptidázy), tuků (tzv. lipázy) a dokonce i některých anorganických či organických solí. V tenkém střevě jsou i žlázy vyměšující hlen, který pokrývá střevní sliznici a chrání ji před poškozením mechanickým a chemickými vlivy. "Zbytky" potravy přecházejí do tlustého střeva. Zde se vstřebává voda a zaživatina se tak výrazně zahušťuje. Tlusté střevo je v první řadě místem uskladnění a odvodnění. Je osídleno bakteriemi /normální bakteriální flóra/. Pozitivně zde působí bakterie mléčného kvašení, tzv. LACTOBACILUS ACIDOPHILUS, které brání přemnožení kvasinek CANDIDA, které jsou velmi nebezpečné. Proto konzumace mléčných zakysaných výrobků s obsahem zmíněného Acidophilu pomáhá udržovat bakteriální rovnováhu v tlustém střevě. Zbytky stravy podléhají v tlustém střevě jak hnilobnému (bílkoviny), tak i kvasnému (cukry) rozkladu. Vznikají tak plyny /kysličník uhličitý, metan, sirovodík/, kyseliny /octová, mléčná, máselná/ a dokonce i malé množství alkoholu. Tyto procesy jsou do určité míry nutné. Doje-li však k jejich nadměrnému rozvoji, vznikají průjmy či dyspepsie.


MLÉKO...


Mléko ve faktech...
Suma sumárum člověk je jediný živočišný druh, který pije mléko jiného druhu. Jsou tu však dlouhá tisíciletí, v nichž se bez něj obešel. Zhruba 2/3 obyvatel naší planety, ho nemohou strávit. Pokud pomineme konzumaci kravského mléka jako přirozenou či nepřirozenou, zůstává rozhodující ten fakt, že člověk žádné mléko nepotřebuje. S argumentací pozitivního obsahu látek jako třeba vápníku, již také na poli vědy neuspějete. Proč? Dle Dr. Colgena se po 40 letech, prosazování spotřeby mléka, s osteoporózy stala epidemie. Mléko prostě nefunguje. Příroda určila živočišné mléko speciálně pro výživu novorozených živočichů, nikoli dospělých lidí. Veganská či doplňková strava dokáže tyto látky zabezpečit v dostatečném množství a bez vedlejších následku, které byly objeveny při konzumaci mléka.


Složení...
Mléko obsahuje složky, jako bílkoviny, tuky, sacharidy (laktózu), vitaminy (riboflavin) a minerální látky. Velkým argumentem pro pití mléka je právě obsah minerálů. Jde hlavně o vápník (1220 mg/l), draslík (1440 mg/l), sodík (600 mg/l) a dále i hořčík a fosfor. Je rovněž zdrojem stopových prvků, obsahuje zinek, měď a selen, které jsou důležité pro různé metabolické funkce a obranyschopnost organismu. Tento pozitivní účinek, tj. stimulaci imunitního systému, způsobuje také laktoferin (1,7 mg/l) a lysozym, který navíc působí na optimalizaci tzv. kostního zrání (uzavírání kostních štěrbin v pubertálním období). Obsah lysozymu v mléce je liší podle původu mléka. Mléko je rovněž zdrojem jódu, který je důležitý pro vývoj orgánů centrální nervové soustavy už v době vývoje plodu v matčině těle. Jeho přítomnost je však podmínkou pro rozvoj základních funkcí centrálního nervového systému i později.


Statistika je však neúprosná...
Přes 90 % dospělých nemá, či trpí nedostatkem enzymu laktázy, který je nepostradatelný pro trávení mléčného cukru (laktózy). Při jeho nedostatku nebo nepřítomnosti se laktóza nemůže štěpit ani vstřebávat a do spodní části tenkého střeva se dostává nerozložena. V důsledku osmotického vlivu absorbuje pak laktóza vodu a zvětšuje objem střev. Pokud takový člověk pije mléko, má u něj množství závažných vedlejších účinků, a to počínaje chronickými průjmy či zácpou, trávícími problémy (nadýmání, větry) až po osteoporózu u starších žen. Mléko je také "zodpovědné" za alergii na potraviny, stejně jako zhoršuje astma, vyvolává ekzémy, chronické zahlenění, záněty mandlí, hyperaktivity, migrény, deprese, rozličné formy artritidy a co více, osobám držících tzv. "mléčné diety" hrozí anémie (nedostatek železa), protože mléko může vyvolávat krvácení v žaludku, či střevech. Dokonce Dr. Daniel Clamer z Harvardské lékařské fakulty ukázal, že čisté zdravé mléko zvyšuje riziko rakoviny vaječníku u žen, které nesnášejí laktózu. Dále zjistil a nejen on, z výzkumu ve 36 zemích světa, že galaktóza, složka laktózy, působí negativně na vaječníky, snižuje plodnost a může vyvolat vývojové defekty u dětí.


VÍC HLAV VÍC VÍ....


Tady je několik názorů odborné veřejnosti. Jsou zde informace z nichž vyplývá výše uvedené, a to podrobněji, plus něco navíc.


Vědec Dr. William Ellis, MD, lékař v důchodu, ortoped a chirurg žijící v Arlingtonu, který se 42 let zabýval výzkumem mléka a jeho vlivem na pacienty navíc tvrdí, a nejen on, že Enzym xantin oxidáza obsažený v kravském mléce zaviňuje srdeční problémy. Přesněji, škodí homogenizované mléko. Z takto neupraveného mléka dokáží ledviny xantin oxidázu odfiltrovat. Dále uvádí, že mléčná bílkovina je ze značné části příčinou bolesti hlavy, přesněji tyramin, který vzniká z bílkovin při zrání sýrů. Pole Ellise lidé s mléčnou stravou nejsou schopni vstřebat všechny výživové látky ze stravy tak dobře, jak je tomu u lidí nekonzumujících mléko, což vede k problémům jako je chronická únava, křeče svalů, zácpa aj. Proč je tomu tak? Mléko a mléčné produkty mají schopnost neutralizovat kyselinu solnou v žaludku, což mu způsobuje nejen jeho obtížnější práci, ale i zhoršenou činnost žláz, které se vyčerpávají nadměrnou produkcí HCl. Mléko vytváří hlen, který se usazuje a hromadí ve střevech, plicích, v tělesných dutinách a v celé oblasti hlavy. Tuk a hlen vzniklý v důsledku konzumace mléčných výrobků je v pozadí mnoha dýchacích onemocnění a problémů střev, včetně chronické zácpy. Mléko způsobuje alergii. Jeho konzumací oslabené žaludeční šťávy nedokáží dobře strávit bílkoviny. Částečně strávené bílkoviny v krvi vytvářejí agresivní kyselé prostředí, dráždí tkáně, vyvolávají vyrážky a jiné alergické reakce. Tím, že mléko dráždí tkáně, oslabuje i odolnost organismu vůči dalším alergenům. Mléko nás neochrání před osteoporózou - spíše naopak. Kombinovaný příjem bílkoviny a kalcia mléčných výrobků vede k vylučování kalcia. Odborné práce z celého světa dokládají, že přípravky kalcia, které doporučují evropská a americká medicína ještě zhoršují situaci a vedou k zesílení vylučování kalcia při bílkovinné stravě. K vyplavování kalcia vede i přemíra fosfátů v potravě, obsažených nejvíce v coca-cole, limonádách, uzeninách, konzervách a v mase.
Podle amerického lékaře Weila existence tzv. laktózové intolerance, objektivně přiznáno, postihuje především a hlavně africkou a asijskou populaci. Problém se prohlubuje i v ostatních populacích v případě, že se již v dětství přestane mléko konzumovat. Nicméně ti, kdo jsou postiženi, mohou konzumovat mléčné produkty v zakysané formě v menších množstvích a nejen pro ně se někde produkuje i tzv. bezlaktózové mléko. Weil považuje mléčný tuk za jeden z nejnebezpečnějších ve smyslu rizika aterosklerózy. Uvádí, že celá řada sýrů obsahuje až 70 % tuku v sušině, čili přibližně 20 až 40 % celkové váhy tvoří tuk. Sýry jsou kromě toho vysoce koncentrovanou potravinou. Většina z nich obsahuje více než 40 % sušiny a tudíž většinou je celých 20 % obsahu tvořeno bílkovinami. Dále uvádí, že jedna z převažujících bílkovin mléka - kasein - působí zdravotní potíže. Zvyšuje tvorbu hlenu, provokuje astma a zhoršuje stav při zánětu průdušek a vedlejších nosních a čelních dutin. Může být příčinou zhoršování stavů autoimunitních onemocnění, například revmatické artritidy a lupus-erytematodes. Běžné jsou i ekzémy... V tom se shoduje s oficiálními prameny, které jsou již k dispozici i na českém knižním trhu a jejich autoři jsou renomovaní univerzitní profesoři a vědci.
Jistá skupina novozélandských vědců konstatuje, že problém mléka je v jeho kvalitě, a to ve smyslu jeho složení, tedy obsahu některých bílkovin. Konkrétně se to týká bílkoviny tzv. typu A-l, která je obsažena v kravském mléce v důsledku vytvoření nového genu, získaného šlechtěním. Tato bílkovina je podle předběžných výzkumů odpovědná za zvýšený výskyt cukrovky u osob, které jsou k ní dědičně náchylné.
Americký odborný lékař Spock si troufl otevřeně nastolit otázku, zda člověk vůbec potřebuje kravské mléko. Tvrdí, že jeho výživový význam je přeceňován, a že některé rostliny obsahují stejně hodnotné živiny bez rizik, které konzumace mléka přináší. Pochopitelně okamžitě vznikl protitlak od producentů mléka a ze strany mlékáren. Výsledky výzkumu jsou zpochybňovány.
Dr. McGarey v publikaci, dostupné u nás s názvem "Potraviny jako lék" (Vyd.Eko-konzult Bratislava 1996), interpretuje myšlenky světoznámého jasnovidce Cayce, který prohlásil, že mléko je výborným nápojem a ještě lepším je mléčná syrovátka. Bohužel údaje jsou staré několik desítek let a tehdy ještě nebylo mléko znečištěné toxickými látkami ani jeho složení změněné geneticky. Nicméně poznámka o vysoké kvalitě mléčné syrovátky mne potěšila. Rozhodně je luxusem krmit s ní prasata.
Dr. Bukovský v publikaci "Miniencyklopedie přírodní léčby" (vyd.Advent-Orion Praha 1997) uvádí v kapitole "Astma", že jinou škodlivou součástí výživy je bílkovina kravského mléka zvaná beta-laktoglobulin, patřící mezi nejsilnější alergeny v potravě. Jeho podávání kojencům v podobě sušených náhražek mateřského mléka, založených na bázi kravského mléka, je jednou z hlavních příčin značného nárůstu alergií. Alergeny mléka a vajec přecházejí i do mléka mateřského, a proto by se kojící matky měly vyhnout konzumaci mléka a vajec. V kapitole "Migrény" dr.Bukovský uvádí, že asi čtvrtina případů astmatu souvisí s alergií na potraviny. Již před více než 2000 lety objevil vztah mezi mlékem a bolestmi hlavy Hippokrates. Příčinou může být aminokyselina tyrosin, která se mění na potravinovou nesnášenlivost vyvolávající tyramin V kapitole "Močové kameny" dr. Bukovský dále uvádí, že tvorbu močových kamenů může vyvolat mléko. Výzkum university v Chicagu ukázal, že laktóza i vápník kravského mléka ovlivňují vznik kamenů. V kapitole "Zácpa" stejný autor upozorňuje, že mléčný cukr vyvolává zahlenění střeva a tím snižuje peristaltiku.
Dr. Turek v odborné publikaci (učební texty pro postgraduální studium lékařů) "Nutriční toxikologie", Praha 1994, uvádí v kapitole "Potravinové alergie", že 18 % všech potravinových alergií je připisováno kravskému mléku. Může však údajně mít velmi rozdílné účinky, a to od podpory imunity přes vyvolání přecitlivělostí až k alergii a dokonce může vyvolat pokles imunity.
Specialistka ing. Benešová v odborné publikaci "Potravinářství IV" (vydal ÚZPI Praha 1997) konstatuje, že v období těsně po porodu dochází k poklesu hladiny krevního vápníku, který je však výraznější u nedonošených dětí. Příčiny tohoto jevu nejsou známy a náprava také ne. Dále uvádí, že obsah vápníku v mateřském mléce je 4x nižší než v kravském mléce. Vysoký obsah však nezaručuje vysoké využití. Přesto se někdy do umělé dětské výživy další vápník ještě přidává!! V důsledku toho může vzniknout nerovnováha s ostatními minerály. Na druhé straně autorka uvádí, že kasein, bílkovina kravského mléka, dokonce vápník váže svými fosfátovými skupinami a tím se údajně zlepšuje jeho vstřebávání. Dle Dr. Fořta je to ale přesně naopak.
RNDr. Pavel Stratil v učebnici výživy "ABC zdravé výživy" uvádí na základě světové rešerše, že velký obsah vápníku v mléčných produktech je pro zdraví nepříznivý, protože jeho větší příjem zvyšuje nedostatek hořčíku v těle.


Shrnutí rizik, které konzumace mléka přináší:

obsah mléčného cukru - laktózy: riziko intolerance, i když u dětí v Evropě čítá podle odborných materiálů výskyt této poruchy jen několik procent z dětské populace
obsah bílkoviny zvané kasein: je hlavní bílkovinou kravského mléka na rozdíl od mléka mateřského. Zvyšuje riziko autoimunitních onemocnění (např. revmatizmus, lupénka, artritida...), dochází k ekzémům, zvyšuje se riziko vzniku astmatu, vysoký obsah této bílkoviny přetěžuje játra. Dochází k zahlenění nejen u dětí. Tato bílkovina údajně působí zvýšení hladiny cholesterolu, podle dr. Turka však pouze u králíků, nikoliv u lidí. (Pozn. aut.: ze zkušeností se sportovci, konzumujícími dříve jako doplňkový zdroj bílkovin především koncentráty kaseinu, vyplývá, zeje tento značně obtížně stravitelný a vede k nadýmání a k přetížení jater. Je to projev intolerance!)
obsah cizorodých látek: mléko může obsahovat těžké kovy, zbytky antibiotik, polychlorovaných bifenylů a růstových hormonů. Předpokládejme, že mléko, používané pro výrobu umělé dětské sušené mléčné výživy, je skutečně odpovědně kontrolováno, takže tento problém odpadá
mikrobiální riziko: mléko může obsahovat bakterie (Salmonela, bakterie vyvolávající TBC nebo leukémii), případně i různé viry. Proto je nutné velmi pečlivě a dokonale mléko tepelně upravovat. Je otázkou, do jaké míry je mléko soukromých zemědělců těchto rizik zproštěno. Syrové kravské mléko bohužel NENÍ sterilní, takže když je zvíře nemocné a mléko je nehygienicky dojeno a následně není tepelně ošetřeno, je riziko vysoké
konzumace mléka je příčinou zhoršující se plodnosti žen: to není zatím ani vyvráceno, ani nesporně vědecky doloženo
vysoký příjem vápníku "nekrytý" příjmem hořčíku může zvyšovat riziko trombózy: to je fakt dosud nerespektovaný, riziko je vyšší až v pozdějším věku
stravitelnost bílkovin: je vyšší z adaptovaných mlék s obsahem syrovátky a ošetřených sprejovým sušením nebo UHT technikou než sterilizací (a předchozí pasterizací).


Řešení? Spíše doporučení...

A co teď s tím? Můžete si pomoci tím, že budete užívat pilule laktázy, nebo pitím mléka zbaveného laktózy. Ale to není zrovna ideální. Pilule laktázy nejsou příliš spolehlivé a odstranění laktózy z mléka sníží vstřebávání vápníku až o 50%. Nenecháme tedy raději mléko těm, kterým skutečně prospívá - kojencům? Určitě se vyvarujte kombinace sportovních nápojů (gainery, proteinové koncentráty) s mlékem. Díky špatnému vstřebávání mléko zahlení žaludek a dochází k velmi výraznému zpomalení trávení dalších složek potravy jako sacharidů, bílkovin apod ... To je ten problém, jenž nám zpomalí celkovou regeneraci, či přípravu na výkon. Proto se mléku většina profesionálních sportovců, vyhýbá! Bílkovinu a vápník získáte jinde, efektivněji a bez vedlejších negativních efektů. Pokud možno se vzdejte mléčných výrobku v den závodu - hlavně před výkonem a těsně po něm! Pro ty, kteří se nechtějí vzdát mléčných produktů úplně, si dovolím nabídnout řešení. Zvolte raději cestu zakysaných výrobků nebo sýrů, kde je obsah laktózy minimální. Je skutečně velmi málo lidí, kteří mají potravinovou alergii, nebo alergii na mléčnou bílkovinu takovou, že alergen, v tomto případě právě určitá mléčná bílkovina, působí i v teplotou změněném stavu. U těchto lidí se musí potravinová alergie řešit jiným způsobem. Takže jezte jogurty, tvarohy, či sýry (pokud možno nízkotučné bez přídavku cukru) jsou cestou, kdy do těla dostanete slušné množství bílkovin, minerálů, stopových prvků apod.


Použité materiály a zdroje:

Centrum celostátní medicíny
server ABC výživy - www.jakjime.host.sk
"Moderní výživa pro děti", autor RNDr. Petr Fořt, CSc.
"Nová výživa" autor Dr. Michael Colgan

Související články

Palivo pro výkon, aneb co jíst před, při a po
Glykemický index


Copyright 2024 Bajk.cz, www.bajk.cz