Prvních asi 45 km jedeme převážně z kopce a většinu cesty až do Passova tak jedeme
rychlostí přes 30 km/h. V
Passově jsme
v 11,
30 , projíždíme přes náměstí,zastavujeme nejdřív u jedné a pak u druhé řeky a bloumáme, která je
Dunaj a která Inn - obě jsou totiž
stejně veliké a tak konečný slovo mají až cedulky na mostě a mapa. Nacházíme
nějakou cyklostezku vedoucí do Schrändingu - skvěle aspoň nemusíme po silnici. Jedeme podél
Innu po cyklostezce s perfektním povrchem a potkáváme spousty cyklistu`, kteří jedou jen
tak nebo natežko jako my. Kousek s námi závodí nějaký kluk, odolávám, ale stejně
ho kousek dál předjíždíme - nemá moc velkou výdrž, a tak nám už jen mává a směje
se. Dáváme krátkou pauzu na oběd a za začínajícího pařáku dojíždíme do Schrändingu.
Tady vede podél cyklostezky málo frekventovaná silnice, a tak se rozhodujeme jet
po ní. Provoz sice po chvíli začíná houstnout, ale pokračujeme dál po silnici,
protože nám mezitím stezka zmizela z dohledu a ukazatel nikde. Musím
říct, že to ale není nic hrozného - řidiči tu jsou nesmírně slušný a vždycky nás
objedou velikým obloukem, případně zpomalí na naši rychlost a nedělají z toho
nějakou tragedii. To mně připomnělo jednoho troubu, s kterým jsem se setkal v
Praze a dali jsme si pěstí jenom proto, že jsem mu nechtěl a nemohl uhnout a
musel za mnou jet nekonečných 50m.
Horší ale je, že začíná docházet voda, a tak musíme hledat nějakou benzinku.
Bohužel ale žádná z těch co míjíme nemá WC nebo nějaký kohoutek s pitnou vodou.
Úspěch tak máme až asi u čtvrté, kde se ještě pro jistotu ptám, jestli si můžem
nabrat a jestli je to pitná voda. Obsluha mě ujiťuje, že ano, a tak doplňujeme
plné nádrže (vodou) a frčíme dál. Kolem třetí dojíždíme do Braunau, kde mírně
kufrujeme, protože mě mate, že asi 3krát míjíme tabuli označující konec města.
Naštěstí se vydáváme správným směrem a s konečnou platností určujeme dnešní
cíl - Salzburg.
Jedeme po dost široké a kvůli horku nepříjemné silnici, a tak na
jedné křižovatce hledám v mapě nějakou lepší cestu po vedlejších silnicích. Kousek od nás zastavuje chlapík v bavoráku a snaží se mi pomoci, protože si myslí,
že jsme se ztratili. Když ho ujišťuji že ne, tak aspoň doporučuje odbočit a
jet asi po 300m doleva - musím říct, že je to bylo příjemné zpestření. Jedem po
úzké asfaltce mezi loukami
a kocháme se okolní krajinou. Po několika kilometrech sice opět najíždíme na hlavní,
ale krajina je už kopcovitější, a tak je cesta pestřejší. O několik kilometrů
dál vidíme poprvé Alpy - nejsou to sice nějaké třítisícovky, ale i tak je to
pro středoevropana nádherný pohled. Uhýbáme z hlavní kvůli zákazu vjezdu cyklistům (nevšiml bych si ho kdyby na mě jeden z řidičů nezatroubil) uhýbáme k
Salzachu do Obrdorfu. Dojíždíme k docela zajímavému mostu a rozhodujeme se jet po cyklostezce podél Salzachu - mate mě ale dost chaotická mapa, která není orientovaná
S-J ale podle řeky . Přesto ale nalézáme podle intuice správnou cestu a vyrážíme
podél řeky do Salzburgu.
Do města dojíždíme po cyklostezce. Nemá sice nejlepší povrch, ale zase vede
ve stínu a v chládku kolem vody. Míjíme spousty cyklistů a běžců a nejsou
překvapením ani celé rodiny s dětmi - ty nejmenší se vezou na jakémsi přívěsu.
Salzburg samotný nás už z dálky vítá bíle
svítícím hradem na kopci nad řekou.
V městě pak panuje čilý cyklistický ruch na propracované síti cyklostezek - Praha by
se zde mohla učit. Kousek pod hradem dáváme pauzu. Pijeme a koukáme na protější
břeh, kde se koná jakýsi trh. Je půl deváté a tak se rozhodujeme vyrazit kousek z
a město a postavit stan. Daří se nám to pár kilometrů za městem u malé říčky,
kde nám dělají společnost kachny. Vašek se ještě koupe v řece a kolem desáté usínáme.
